Na letošní boje o Pohár starosty obce Hradišťko se v sobotu 3. srpna 2013 sjela zdaleka největší konkurence v dějinách tohoto tradičního turnaje. A Zoufalci si tak připsali do tabulky svých soupeřů dva nové s pořadovými čísly 30 a 31: tým z Jihlavy po skvělém výkonu přehráli, s Hříšicí svedli krásnou bitvu. Vedle toho si zopakovali zajímavý duel se Sokolnicemi a hlavně znovu vyvrcholení celého turnaje s domácím Hradištkem, proti němuž dlouho drželi naděje na obhajobu zlata. I s bronzem ale byli fanoušci, kterých se do vesnice kousek od Dačic opět sjela dlouhá řada, spokojení a své hrdiny odměnili zaslouženým potleskem.
Jak ladit formu?
Soupeři se chystali na Radlice dlouho před turnajem. To, že Zoufalci loni coby nováček vyfoukli zlato všem tradičním týmům, vzbudilo před rokem velké ohlasy. A na web SKZ se jejich duch vrátil i v létě 2013. Vždyť poslední z neuvěřitelných pěti desítek komentářů pod článkem Třetí pohár z Mutyněvsi patřily právě formě Radlic a soupeřů před Hradišťkem. „Ahoj, Zoufalci! Tak jak se těšíte na Hradišťko? Jsme na vás s domácími připravený a nic vám nedáme zadarmo!“ napsal třeba 12. 7. Honza z Budíškovic. Ty se ale nakonec mezi pět vybraných týmů, neb víc jich hradišťský areál neunese, kvůli velkému zájmu jiných mužstev nedostali. „Hoši z Radlic, doufám, že v Hradišťku obhájíte, abyste ty domácí vrátili zpátky na zem. Strašně moc si věřej. Často od nich slyším, že první dvě místa jsou jasná a o třetí se prý poperete vy se zbytkem. Tak jsem na vás zvědavej,“ přihodil 16. července na web Fanda z východu jižních Čech.
Jenže jak ladit formu, když se na letošní sezonu SKZ snesla smršť zranění? Ze sestavy, která měsíc zpátky vybojovala pohár v Mutyňce, nemohl nastoupit gólman Majkl – se zlomeným zápěstím sotva fungoval v běžném životě, natož aby se stavěl do branky. A protože koleno vyřadilo ze hry Sněhuláka, Zoufalcům nezbylo, než najít ve své chlupaté historii další hvězdu s rukavicemi, která by dokázala udržet akcie Radlic v povinné medailové hře.
David s Martinem si nejprve vzpomenuli na Vaška, který odchytal v radlické brance několik vypjatých duelů: třeba bitvu s Klepákem 1997 nebo turnaj v Lipolci 1998. Což o to, zájem by měl, ale… „patálie neberou konce! Mluvil jsem s Vencou. Před necelými dvěma měsíci prodělal artroskopii kolene, sice měl jen poškozenou chrupavku, ale ani tak není na fotbal připravený. Musíme tedy hledat dále, ale situace je již téměř kritická,“ napsal Davidovi pouhých pět dní před turnajem Martin Šťastný, sám kvůli kolenu absentující v celé letošní sezoně.
Kdo jen do té kasy půjde?
Ale Zoufalci se umí vyhrabat opravdu úplně ze všeho. Když David loni sháněl náhradu za Majkla, vyšla mu v historické soupisce všech hráčů, kteří kdy oblékli radlický dres, dvě jména: Sněhulák a Píza. Na prvního padla volba loni, hrdinou Hradišťka 2013 se stane Píza. „Jasně, rád. Můžeš se mnou počítat. To je neuvěřitelné, že jsem hrál za SKZ naposledy před osmnácti lety,“ žasl do telefonu Píza. V sezoně 1995 tvrdil muziku v poli: jako statný hokejový bek bránil, ale také střílel góly. „Teď už je ale moje místo v brance,“ utvrdil Davida, který tak mohl rozeslat svým spoluhráčům radostný mail, na nějž se snesla vlna pozitivních ohlasů. „Tak to je výborná zpráva! Díky těmto trampotám se nám oprašují kontakty na bývalé Zoufalce, což je pro budoucnost jen a jen pozitivní,“ zaradoval se Martin. „Návrat dvoumetrového Pízy bude stoprocentním přínosem. Mě velice známý Zoufalec, který je opravdu dobrým gólmanem a v hokeji a hokejbale obráncem-čističem, je Zoufalec tělem i duší. Velkej pohodář, jen mu strašně moc mu chutná pivo: někdy neví, kdy přestat, takže Pízu začít nalejvat až na konci turnaje, i když je otázkou, jestli bez zlatého moku dokáže tak famózně chytat jako s nějakým tím pivkem pod kůží,“ reagoval Peťa Holoubek.
Ach, ta kolena!
Co se týče hráčů do pole, byla situace jednodušší. Ze stříbrné bandy z Mutyňky sice vypadla dvojka Bláža a Robin, ale nominaci do Hradišťka hrdě přijali kovaní Radličáci Tomáš a Petr Přeučilové. Tomáš se podílel na loňském zlatém triumfu a na nominaci reagoval okamžitě. Spolu s ním se do dresu SKZ vrátil po dlouhých a dlouhých letech brácha Petr Přeučil: za Radlice nastupoval ve slavných letech 1995-1999.Třetím Pítrsem do party měl být Petr Němec. Ten si kvůli Hradišťku složitě upravoval program, aby nakonec těsně před turnajem udeřil do jeho plánů osud. Píchlo ho v koleně a lékařská diagnóza zněla krutě: pro letošek konec s fotbalem. Rodinu zraněných kolenářů Sněhulák, Vašek, Martin tak rozšířil na kvartet. Martin se ale chopil organizačních povinností a jak dokládá fotka, všem zápasům přihlížel od lajny. To se mu naposledy přihodilo 10. srpna 1996, kdy sledoval rovněž za brankovou čárou slavnou výhru Radlic nad Klepákem 10:3. Tenkrát u toho ale nedržel pivečko v ruce...
Naštěstí na rozdíl od Mutyněvse nic nebránilo se přesně po roce obout do kopaček Romanovi Tomšů, který pár hodin před turnajem hýřil tradičně skvělou náladou. „Právě si oblékám kožich a vyrážím z dálného východu na aklimatizaci do Dačic. Formu mám naprosto dokonalou - venkovní kopačky jsem měl na noze naposled přesně před rokem v Hradištku :-)“ napsal v pátek 2. srpna.
Ten den se vyřešil poslední otazník nominace: jak to bude s Bondou? Svou účast v podstatě vyloučil hned po Mutyněvsi, neb se měl až v neděli 4. srpna vracet z rodinné dovolené v Itálii.
Vzhledem k jeho skvělému výkonu v Mutyňce bylo jasné, že Bondův post středopolaře může zalepit jen velké jméno: Martinovo hledání směřovalo k Pavlu Urbánkovi, nejlepšímu střelci SKZ Radlice sezon 2008 a 2009. David zase emočně poškádlil pracovně přetíženého veterináře Erika. Ten ještě ve čtvrtek 1. srpna dával své účasti 5 %, v pátek v noci ale najednou víc než 50 %. Fronta zvířecích pacientů před jeho ordinací přímo 3. srpna ale možnost stáhla opět k nule.
Naštěstí neskonalá touha reprezentovat nakonec vrátila do sestavy samotného Bondu. Těsně před turnajem poslal SMS z Itálie, že se z dovolené vrátí místo neděle už v sobotu ráno a je tedy připraven nastoupit za SKZ.
Vyřešeno, zlato do Hradišťka jede obhajovat sedmička: Píza - Roman, Bonda, Peťa, David, Tomáš a Petr. A jeho prvním sokem bude zbrusu nový soupeř.
SKZ RADLICE – SOME JIHLAVA 1:0 [1:0]
Tým z Vysočiny budí u Zoufalců respekt, v zahajovacím zápase celého turnaje svede pěknou fotbalovou podívanou s favorizovanou Hříšicí a prohraje po bitvě 0:1. Radlice ale v úvodu nenechají Jihlavu ani čuchnout. Peťa se krásně vykroutí u pravé lajny, jeho pumelici vyrazí gólman přesně do nabíhajícího Davida, od něhož se odráží těsně nad břevno prázdné jihlavské branky. Joj! Hned další akce Zoufalců už znamená gól a je jedním slovem… nádherná! Roman mazácky prostrčí zleva na Peťu a ten bez váhání dál doprava na svého hokejového jmenovce: Petr Přeučil je před brankou úplně sám a nemá problém skórovat – za SKZ po dlouhých čtrnácti letech! Navazuje tedy ve stejně skvělé kanonýrské formě, s níž radlický dres oblékl naposledy 6. července 1999. Tehdy se při výhře nad Jedovnicemi blýskl hattrickem, tentokrát bohatě stačí jedna trefa. Zoufalci totiž na prahu třetího desetiletí svých dějin hrají hlavně skvěle odzadu, takže se Some dostává k první příležitosti až ve druhém poločase. Píza je ale jistý. A když se zápas přehupuje do poslední čtvrtiny, musí být i hvězdný: radlická obrana poprvé a naštěstí naposledy propadne hned dvojmo a na Pízu se řítí dvojka jihlavských forvardů, Píza však jejich zakončení famózně vyráží do bezpečí. Závěr zápasu patří italským sluncem nabitému Bondovi, oba jeho pokusy z 19. a 21. minuty utkání žel končí vedle tyčí, takže fanouškům trne až do posledního rohu jihlavských deset sekund před koncem. Zoufalci si ale tři body pohlídají.
Branka: Petr Přeučil
Intermezzo #1: Návraty léta 1995
Třetí léto alias oranžová sezona 1995 dodnes patří k těm nejbohatším v historii SKZ. Radlice tehdy stihly během července a srpna odehrát devět nezapomenutelných zápasů, do nichž vyslaly neuvěřitelných sedmnáct reprezentantů! Takový luxus si nemohl klub dovolit nikdy předtím a ani nikdy potom.
Není divu, že právě do roku 1995 v novém století tak často obrací zraky při nominacích, kdy Zoufalcům tu a tam chybí střípek do vítězné mozaiky. Právě v roce 1995 debutovaly v oranžovém dresu takové hvězdy jako Majkl nebo Martin Šťastný, ale také dvojka, která se teď v Hradišťku postarala o první výhru v turnaji. Při výhře 7:3 nad Křídlovickou Brno si 15. července 1995 odbyli bok po boku společný debut dva tehdejší hokejisté z opačných koutů republiky: Petr Přeučil a Richard „Píza“ Vevera. Ten první trávil vždy výhradně červencové dny na chalupě před srpnovou hokejovou přípravou. Píza si v létě 1995 zajel do Radlic na pár dní za malířským řemeslem, aby tam nakonec pobyl skoro celé dva měsíce. Jejich zmíněný debut s Brnem byl stylový: Píza dával Brnu gól, Petr dva. Pro Pízu to byla až do letoška jediná sezona v dresu SKZ, Petr se připomínal častěji: třeba vítězným gólem na 5:4 proti Brnu v roce 1998 nebo hattrickem včetně parádního lobu přes půl hřiště s Jedovnicemi 1999. Teď se prezentovali stejně skvěle a vítězným Petrovým gólem a Pízovým čistým kontem de facto zajistili Radlicím medailový úspěch.
SKZ RADLICE – SOKOLNICE 5:0 [2:0]
Trochu lehkovážný začátek, stav 0:1, Peťova pumelice kolem dívčí hlavy, Davidova ňadrová epizoda – to vše přinesl historicky první zápas s týmem Sokolnic přes rokem. Letos vypadá zápas prozaičtěji: možná tím, že holky se s tím nepářou ani trošku, snad kvůli tomu, že jejich klícku střeží famózní chlapák s rukavicemi, který si na konci dne dojde pro sošku nejlepšího gólmana celého turnaje. Právě on dlouho drží stav 0:0, občas jsou jeho tygří skoky až nepochopitelné: kterak třeba odzbrojí Petra, jenž už posílal míč do prázdné, nebo jak vytáhne Davidovu střelu k tyči, se vymyká gravitačním zákonům. Přijde si na něj až Peťova vyšívanka zprava a střela přes obranu – 1:0. I druhá trefa přichází z dálky: Bonda vidí u pravé tyče Davida, ten už se ale nemusí se zakončením namáhat: do sítě propadá samotný přesný Bondův pas. Ve druhé půli už hrají Zoufalci fotbal hodný posledních triumfů, takže jeden krásný gól střídá hezčí. Tleská radlický fanklub víc parádě Tomáše, Romana, nebo Peti, který zkrátka proti Sokolnicím střílí i díky vazbě na jejich trenéra tak rád? Podtrženo: nálada je super…
Branky: Petr Holoubek 2, Bonda Novák, Tomáš Přeučil, Roman Tomšů
Intermezzo #2: SKZ 2013 = 5x0
… pohled do tabulky turnaje totiž vypadá skvěle. Dva zápasy, dvě vítězství, šest bodů a skóre 6:0. Jo, nula. Zastavme se chvilku u ní. Tohle čísílko nemělo s dějinami Radlic dlouhá léta nic moc společného. Od července 1993 a Křídlovické Brno do července 2011 a Motorletu Praha odehráli Zoufalci rovných sedmdesát duelů. Na nulu jich uhráli jen šest: s Motorkáři 1997, FC Roma a Volfířovem v sezoně 1998, dvojzápas Brnem 2003 a znovu s Křídlovickou 2006. Od zmíněného července 2011 ale během dvou let hned jedenáct, tedy víc než polovinu z jednadvaceti utkání! S nulou porazili Hospříz a Mutyněves při zlaté jízdě prvním Jatka Cupem, s čistým kontem se loučili s prázdninami 2011 proti Brnu, další tři nuly přidali Zoufalci při slavných výhrách nad Mutyněvsí, Sqvadrou a Hradišťkem v jubilejní dvacáté sezoně. A v té s letopočtem 2013 jich mají díky skvěle odbráněným duelům proti Řečici, Nonstopu Motorletu, Jihlavě a Sokolu dokonce už pět!
SKZ RADLICE – HŘÍŠICE 1:3 [0:0]
Recept nula vládne i třetímu vystoupení Zoufalců v Hradišťku. Evidentně sehraní fotbalisté Hříšice lépe kombinují, ale až nečekaně často propadají vzadu a nabízejí Zoufalcům šance jak na běžícím páse. „Ty potřebuješ na gól pět tutovek, že jo,“ vyslechne si Peťa Holoubek poté, co jde úplně sám na gólmana a nedá. „Nesedlo mi to o chlup,“ kritizuje se rovnou sám Roman, když se krásně uvolní zprava a s marně se natahujícím gólmanem Hříšice mine těsně i branku. Třetí tutovku si na konec poločasu schovají bratři Přeučilové. Mohlo to být o tři, v poločase však svítí 0:0 – a za zahozené příležitosti stihne Zoufalce trest. Šancí zahájí i druhou půli, Peťa se točí u lajny na míči jak holoubátko, Romanovi pak ale posílá balon zrovna v okamžiku, kdy se soupeř pouští do ataku a rázem jdou na Pízu dva hříšičtí úplně sami. A než se z tohohle kontru SKZ vzpamatuje, je to po dalším útoku 0:2. Zoufalci se ale nevzdávají a jak rychle ztratili, tak si mohou vzít i rychle zpátky. Píza vyboxuje míč na hranici vápna přesně k noze rozbíhajícího se Petra a ten nádherně předkládá před prázdnou kasu svému mladšímu bráchovi – 1:2. A uteče sotva minuta, když Bonda napálí přímák z půlky tak, že ho gólman Hříšice zvládne jen vyrazit na dobíhajícího Romana: řach – a tyč! Konec už hrají Zoufalci vabank, jehož logickým vyústěním je docela zbytečný třetí gól, po němž sudí okamžitě píská konec. Škoda…
Branka: Tomáš Přeučil
Intermezzo #3: Díky, fanoušci!
… ale šance na obhajobu zlata to SKZ nebere. Hříšice totiž má v tabulce zapsanou od druhého kola porážku s Hradišťkem, takže před vyvrcholením turnaje drží šanci na výhru ještě všechny tři celky: Hradišťko, Hříšice i Radlice. Taková matematika se moc líbí fanouškům, kteří jsou sice zmožení vedrem stejně jako hráči, ale duel Sokolnic s Jihlavou předcházející repríze loňského finále Hradišťko - Radlice je zvedne z lavic. Jihlava po dobrých výkonech ze zápasů s Hříšicemi a Radlicemi odpadá: od Hradišťka si nechá dát ve třetím kole čtyřku a teď si se Sokolnicemi uřízne vyloženou ostudu. Třikrát prohrává, aby duel horko těžko dotlačila k remíze 3:3. Bravo, holky, tleskají i mnozí radličtí fanoušci, než se před ně naposledy postaví na pažit oranžoví Zoufalci.
FANOUŠCI, KAM SE PODÍVÁŠ! Pepa Zoufalec je celý turnaj na blízku hráčům, manželky šťastná Alča a Mirka "Bondovka" pod stanem...
SKZ RADLICE – HRADIŠŤKO 1:1 [1:0]
Duelem domácích s Radlicemi končil loňský turnaj – a coby vrchol ho pořadatelé naplánovali do rozpisu i letos. Situace se ale přesně obrátila. Zatímco loni stačil Zoufalcům na zlato bod, Hradišťko muselo vyhrát. Nestalo se a po výhře 2:0 slavily Radlice. Nyní stačí bod Hradišťku, Radlice potřebují zvítězit, a to výrazně. Výhra o tři góly značí zlato, o dva stříbro, o jeden bronz. Zoufalci začínají s chutí a jsou lepším týmem: Bonda střílí v první velké šanci zápasu těsně nad, gólem zavání sóloakce Romana, třetí příležitost pálí Peťa Holoubek. „Sakra už!“ ulevuje si. Vzápětí posílá nádhernou diagonálu na Davida, ten jde sám na brankáře a spoluhráči věří, že si kapitán schoval svou gólovou chvilku tradičně na finále. „Stačilo balon jen dloubnout,“ zlobí se na sebe David, když se rozhoduje pro střelu k tyči – tu mu ale gólman v poslední chvíli vytahuje. Pátá šance už naštěstí gól přinese: Bonda jde s Petrem v brejku dva na jednoho, počká si, až mu obránce, který čeká nahrávku, poodstoupí a nádherným angličanem tyčka-tyčka-gól posílá Radlice do vedení. Domácí neví kudy kam, evidentně se těší na přestávku a Zoufalcům po další krásné akci pár sekund před poločasovým hvizdem chybí k vedení 2:0 jen krok.
„Hrajete skvěle, udržte to!“ přichází o přestávce na lavičku SKZ Hříšice. Současný stav totiž značí v tabulce shodu Radlic, Hradišťka a Hříšice na devíti bodech a díky lepšímu skóre zlato pro Hříšici. Hradišťko potřebuje pro konečný triumf vyrovnat, Radlice přidat dvě branky. Lepší vrchol mít turnaj nemůže! Bohužel pro Zoufalce přichází na prahu druhé půle to první: Hradišťko z první povedené akce ve 2. minutě srovnává na 1:1. Zoufalci otevírají hru, hrnou se do útoku, domácí v podstatě už jen brání. Jasný gól má na kopačce Peťa, ale místo branky trefuje nos domácího brankáře, takže se kvůli krvi chvíli nehraje. Jen, co se znovu začne, pošle rohový kop skoro do branky Hradišťka Roman. Za minutu má gól na noze znovu a na úplném konci po něm volá i další spolupráce bratrů Tomáše a Petra. Na stavu 1:1 se ale nic nemění a domácí rozjíždějí vítězný taneček. Potřebný bod ubránili a Radlice s Hříšicí tak nechávají v tabulce za sebou.Branka: Bonda Novák
Epilog: Dáme pencle
Bývala to tradice. Po skončení zápasu si kopnout penalty. A třikrát dokonce rozstřel rozhodoval o radlických vítězstvích. Vůbec nejvíc hned v první sezoně 1993, kdy určil konečný stav pětizápasové série s Brnem. S Křídlovickou rozhodovaly penalty ještě v roce 1995, když duel na hřišti nad Hospodou „U Zoufalce“ skončil divokou přestřelkou 8:8 – u výhry na penalty byl tehdy třeba David či Píza. A do třetice sehrály penalty důležitou roli před dvěma roky po remíze 7:7 s Volfířovem. Jindy se kopaly čistě pro pobavení diváků, takže je ve statistikách Radlic nenajdete, nebo coby příjemný epilog jako při benefici k patnácti letům klubu 9. srpna 2008. Podobný případ je i dnes. Hradišťko má v kapse zlato, Radlice bronz, pořadatelé píší do výsledkové listiny 1:1. Ale po loňské zkušenosti, kdy o stříbru a bronzu rozhodovalo mezi Hradišťkem a Budíškovicemi jen to, zda přidají Radlice k vedení 2:0 třetí gól a pomůžou tím ke stříbru Budíškovicím, se letos rozhodli organizátoři řešit rovnost v tabulce penaltami. Bylo to nakonec nutné jen k určení 4. místa po remíze Sokolnic a Jihlavy. Ta ale k penaltám přistoupila s humorem, tu poslední rozehrála jen symbolicky a nechala čtvrté místo holkám. Mezi Radlicemi a Hradišťkem se v penaltovém epilogu hraje jen o to, zda bude konečné bodové pořadí znít 10, 9, 8, nebo 11, 9, 7 – kdo na který stupínek vyleze, je jisté. Rozstřel lépe startují Radlice: Píza famózně vyráží a Tomáš proměňuje – 1:0. Ve druhé sérii Píza znovu chytá, leč Bonda bod navíc odmítá. Takže třetí série a dvě zvonění: zatímco v případě Hradišťka vidí sudí odraz od vnitřní tyčky, u Romana „volá jestřábí oko“ a po jeho verdiktu ukazuje na břevno. Takže pokračujeme. V kopu gólmana na gólmana je úspěšnější Píza v kase, ale ani Peťa Holoubek rozstřel neukončí. Devátá penalta se sice třepetá v síti, ale konec to znovu není: David totiž jako druhý ze Zoufalců proměňuje – 2:2. „Proč si nešel kopat dřív?“ zlobí se na něj naoko Bonda. Šestá série už přece jen značí konec, když Tomáš napodruhé neuspěje a říká si, že sedm získaných bodů se bude mezi sedm zúčastněných Zoufalců dělit přece jen líp než osm. Tak zase za rok, skvělí pořadatelé z Hradišťka! A gratulujume, že jste parádně organizovaný turnaj poprvé v dějinách konečně vyhráli.
Penalty Radlic proměnili: Tomáš Přeučil, David Šprincl
VÝSLEDKY TURNAJE
Hradišťko 3. srpna 2013
Jihlava – Hříšice 0:1, Hradišťko – Sokolnice J. Hradec 4:0, SKZ Radlice – Jihlava 1:0, Hříšice – Hradišťko 0:1, SKZ Radlice – Sokolnice J. Hradec 5:0, Jihlava – Hradišťko 1:4, Hříšice – SKZ Radlice 3:1, Sokolnice J. Hradec – Hříšice 1:5, Jihlava – Sokolnice J. Hradec 3:3, SKZ Radlice – SK Hradišťko 1:1.
KONEČNÉ POŘADÍ
1. SK Hradišťko 10:2 11
2. Hříšice 9:3 9
3. SKZ RADLICE 8:4 7
4. Sokolnice 4:17 2
5. Jihlava 4:9 1
Hradišťko a Sokolnice dostaly bod navíc za penaltové rozstřely.
POHÁR ČÍSLO PĚT: Ještě pusu od Sokolnice a pohár může do Radlic
Co možná nevíte…
Richard „Píza“ Vevera
Ač na hradišťském turnaji v brance čaroval, ve svatyni Radlic stál poprvé – dřív totiž nastupoval za SKZ výhradně v poli. A taky střílel góly: z léta 1995 si odnesl průměr branku na zápas, když si ve třech startech připsal tři trefy...
Petr „Ronaldo“ Přeučil
Trefil se po minutě pobytu na hřišti, což ale statistiky nemohlo překvapit: patří totiž k nejefektivnějším Zoufalcům v dějinách. I když byl gól s Jihlavou jeho jediným, po Hradišťku se útočník, jemuž se kvůli podobě říkalo v devadesátkách malý Ronaldo, chlubí skvostnou střeleckou bilancí: 9 zápasů = 8 gólů...
Tomáš „Kuchyňka“ Přeučil
Když Petr nastupoval za Radlice v devadesátých letech, Tomáš sedal mezi dětskými fanoušky. Stačí mrknout na společnou fotku z roku 1998 – jsou tam fakt oba! Jak začal Tom hrát, chyběl zas Petr. Poprvé spolu tak nastoupili až letos. Spolupráci ozdobili proti Hříšici gólovou akcí až do kuchyňky...
Petr „Palič“ Holoubek
Devět branek z loňska sice v této sezoně nezopakoval, ale i tak si drží podobně skvělou bilanci jako druhý Petr: 18 zápasů = 17 gólů. A to je mezi Zoufalci považován za toho nejzoufalštějšího: na jeden gól vždy ještě pět šancí spálí. Dostává se do nich stále – a to je nejdůležitější…
Roman „Ručníček“ Tomšů
Před turnajem laškoval, jak se aklimatizuje navlečený v kožichu, aby byl připraven v duchu předpovědi, která na turnaj slibovala osmatřicet ve stínu. Dorazil ale jako vždycky: s ručníkem přes rameno. A jak se zlobil, když mu ho David vymáchal v listí…
Bohumír „Bonda“ Novák
Do vlaku SKZ naskočil loni v Mutyňce, ale od té doby nechyběl v jediném zápase! Má jich na kontě šestnáct a jen dva mu chybí, aby pronikl do desítky nejčastějších reprezentantů. Se čtyřmi góly se letos stává i držitelem Zlaté kopačky nejlepšího střelce. Tímto titulem se za 20 let chlubí jen devět Zoufalců!
David „Desítka“ Šprincl
V Hradišťku ukázal, jak si libuje ve střelbě ze značky pokutového kopu. Za Radlice kopal v dějinách přes dvě desítky penalt a nikdo z pamětníků si nepamatuje, že by někdy neproměnil. Do střelecké tabulky se mu ale za 20 let počítají jen dvě branky z „desítek“: ta z roku 1993 proti Brnu a 2011 s Volfířovem. Ostatní byly tak jako v Hradišťku jen pro diváky…
Zlaté kopačky
1993: David Šprincl 13 gólů1994: David Šprincl 40 gólů
1995: David Šprincl 25 gólů
1996: David Šprincl 12 gólů
1997: David Šprincl 30 gólů
1998: Michal Pešek 9 gólů
1999: Martin Šťastný 6 gólů
2000: David Šprincl 11 gólů
2001: David Šprincl 9 gólů
2002: Fany Vaněk 6 gólů
2003: Fany Vaněk 6 gólů
2004: Fany Vaněk 6 gólů
2006: Honza Lojka 4 góly
2008: Pavlos Urbánek 7 gólů
2009: Pavlos Urbánek 5 gólů
2010: Zdeněk Kořínek 5 gólů
2011: Martin Šťastný 9 gólů
2012: Petr Holoubek 9 gólů
2013: Bonda Novák 4 góly
SYMBOLICKÁ CHVILKA: David pobral v historii SKZ sedm zlatých kopaček. V Hradišťku uvítal do společnosti zlatých šutérů Bondu, devátého Zoufalce s tímhle titulem.
Turnaj v Hradišťku v Deníku!
(Petr H. z SKZ, 23. 8. 2013 22:46)